Za zdmi mlékárenského průmyslu se dějí věci, o kterých většina lidí nemá ani tušení. Reklamy neříkají, že mléko, jogurty a sýry jsou produktem permanentního znásilňování, zneužívání a zotročování.

Věděli jste, že většina lidí si myslí, že krávy produkují mléko jen tak, pořád? A že jejich vemena mohou prasknout, pokud jim toto mléko neodebereme? Kravina. Kráva produkuje mateřské mléko, aby nakrmila své mládě. Ze stejného důvodu jako člověk a kterýkoliv jiný savec. Mateřské mléko se v organismu matky tvoří pouze před a po porodu mláděte. Není mládě, není mléko.

Násilné oplodnění

Takže aby kráva mohla produkovat mateřské mléko, musí být nejprve oplodněna. Vidíte travnatou pastvu a na ní veselou kravku dovádějící s rozjařeným býkem? Ne, takhle to nefunguje. Krávy se oplodňují uměle. Prostě odeberete býkovi semeno a narvete ho kovovým nástrojem do kravské vagíny. Poté z konečníku krávy rukou vyberete exkrementy a promačkáte dělohu pro zvýšení nasávací schopnosti.

Umělé oplodnění krávy

Je to bolestivé a stresující. Jak se tomu říká v lidském světě? Znásilnění? Nebo je to snad něco jiného? Takže abychom zajistili produkci mateřského mléka (všimněte si, že obchodníci nikdy neříkají "mateřské" mléko, aby nevyvolávali nežádoucí asociace), nejprve krávu budeme znásilňovat, dokud nezabřezne. Pak už zbývá jen čekat, než se narodí tele.

 

Odebrání telete

Před a po narození telete začne v těle krávy přirozená tvorba mateřského mléka. Fajn, tohle jsme potřebovali. Vemena se plní. Jenže jaksi tam zavazí narozené mládě, které nám krade mateřské mléko. Ale to my chceme pro sebe, prodávat v obchodech. Co s tím? Telata v chovech jsou násilím odebírána od svých matek prakticky ihned po narození, aby se místo nich mohly připojit dojící stroje.

Odebrané tele Dojení krav

Násilné oddělení mláděte od matky způsobuje oběma extrémní stres a strach, který navíc kráva zažívá opakovaně celý život. Přitom pouto mezi matkou a mládětem je to nejsilnější pouto v přírodě, zvláště u savců. Jsou známy případy, kdy dojnice volala své tele několik dní a nebo dokonce utekla, až ji našli o několik kilometrů dál, kde zoufale hledala své mládě.

Důvod, proč k odebírání telat dochází tak rychle, se uvádí jako "humánní", protože po několika dnech by si mládě vytvořilo mnohem silnější pouto k matce a pozdější odloučení by bylo ještě více stresující. Po odebrání jdou telata na dva měsíce do kotců menších než 3 metry čtvereční. Tam jsou krmena vysoce koncentrovanou umělou náhražkou. Od začátku dopuje tele živinami, aby nezemřelo na zničenou imunitu, kterou by si přirozeně vybudovalo pitím mateřského mléka. Tuto potravu často dostávají v misce, takže mají neuspokojený sací reflex. Poté přecházejí na tuhou stravu (o čtyři měsíce dříve, než je přirozené), ale koncentrované granule často způsobující zažívací potíže, akutní průjmy a infekce. Telata, která by přirozeně pila mateřské mléko 16x denně, jsou uměle krmena pouze dvakrát za den.

 

Životní podmínky

Pokud je tele samička, je odsouzena ke stejnému osudu jako její matka - jako dojnice bude celý život snášet otroctví, znásilňování a nakonec ji čekají jatka. Samci končí v masném průmyslu podstatně dříve, protože pro mlékárenský průmysl jsou bezcenní a jejich maso - telecí - je známé pro svou neobvyklou chuť. Mezi tím krávy žijí připoutané na velmi malém prostoru, který jim často znemožňuje se alespoň otočit, chodit nebo pohodlně stát. Důsledkem toho je velmi slabá svalová hmota a spousta nemocí, které se musí potlačovat syntetickou stravou plnou chemie a antibiotik. Telata jsou porážena vyhublá ve věku několika měsíců. Během svého života mají možnost vidět sluneční světlo pouze cestou na jatka. Pro srovnání, takto se radují zachráněné krávy, které poprvé v životě vidí travnatou louku a modrou oblohu.

Chov krav

Koloběh oplodnění – laktace – oplodnění se opakuje tak dlouho, než se strojům na mléko zrhoutí metabolismus, játra, vyhřezne děloha z nadměrné zátěže nebo jsou neplodné. Zvířata se ždímou, dokud jsou fyzicky a psychicky schopna rodit telata a produkovat mateřské mléko. Krávy, jejichž přirozená délka života je 25 let, se schopností produkovat mateřské mléko až devět let, se ve velkochovech dožívají pouze čtyř až pěti let. Je to důsledek podmínek, ve kterých žijí - stres, prakticky nulový životní prostor na betonové podlaze a vlastních výkalech, zranění, levné krmivo s antibiotiky a hormony. Takové zacházení dělá krávu náchylnou k nemocem - hlavně mastitida, infekce vemene, která se objevuje u jedné ze tří britských krav. Obvyklé jsou také a nemoci kopyt z podestýlky nasáklé močí a výkaly. Hormony i antibiotika se přenášejí i do kravského mléka a masa. Maso dojnic je tvrdé a používá se nejčastěji na hamburgery.

Odstraňování rohů
Kravám se velmi nešetrně a bolestivě odstraňují rohy.

V některých velkochovech však mají krávy ještě mnohem horší podmínky. Ve světě i v ČR je zdokumentováno obrovské množství případů fyzického ubližování, bití, kopání, aplikace elektrických šoků, pálení, uřezávání ocasů, atd. Důsledkem jsou otevřené rány, hnisavé infekce, oteklé klouby a mnohdy několik dnů trvající umírání v blátě nebo na betonové podlaze. Tady je několik náhodných ukázek z mnoha tisíc podobných videí na YouTube. Děje se to u nás (například tato výpověď) i ve světě, zákony nezákony.

Cesta na porážku

Mladé býky a neproduktivní dojnice čeká cesta na jatka. Krávy, které poprvé v životě vidí oblohu, jsou pomocí lan a provazů nacpány do kamionů, kde většinou nemají k dispozici jídlo ani vodu. Některé transport nepřežijí nebo se zraní tak, že nemohou ani chodit. Zvířata, která nespolupracují, jsou bita, elektrizována nebo píchána ostrými předměty do zadních částí těla. Krávy se pomočují a vyprazdňují přímo pod vlastní nohy. Jistě si umíte představit, co udělá se zvířetem mnohahodinová cesta v letním vedru.

Transport krav na jatka Transport krav na jatka Transport krav na jatka

Jatka

Křikem a poháněním se vyděšená zvířata ženou z aut do velké stáje. Nechce se ti? Tady máš trubkou nebo elektrickým bičem. Nejlépe do citlivých míst jako jsou oči, aby nedošlo k poškození masa. Výrazně vyhublá, kulhající a jinak zraněná zvířata jdou na sanitní porážku, protože znehodnocené maso lze použít jen do laciných masných výrobků.

Krávy čeká podříznutí hrdla a až půlminutové vykrvácení zaživa. Před tím se obvykle zvířata umrtvují vstřelením kovového kolíku do mozku. Tedy pokud se pracovník trefí přesně. Není totiž jednoduché udržet zvíře v klidu. Podle Evropské komise 5 - 10 % krav není tímto způsobem omráčeno a zůstává při vědomí, nebo jej nabývá krátce po střele. Ani následné podříznutí krku se však někdy nepovede napoprvé, musí se opakovat a bolest se stupňuje. Po podříznutí se zvíře pověsí hlavou dolů a umírá na vykrvácení.

Krávy na jatkách

Jsou řešením BIO farmy a BIO mléko?

Říkáte si, že lepší je kupovat mléko z BIO farem? BIO mléko také pochází z krav, které jsou chovány pro zisk. I tady je kráva násilím oplodňována a nucena dávat nepřirozené množství mléka. I v BIO chovech jsou telata násilím odtrhávána od matky ihned po porodu a po několika měsících zabita pro maso nebo prodána na jatka. Není to chov. Je to výroba. Také BIO farmáři maximalizují zisk.

Kráva za reklamy
Kráva z reklamy. Idylka. A lež.

I BIO mléko obsahuje nezdravé látky (PCB, pesticidy, plísně, těžké kovy apod.), jež hovězí dobytek přijímá skrze co nejlevnější krmivo a které dále přechází do masa a mléka. Do krmiva dojnic se přidávají hormony, aby produktivta mateřského mléka vzrostla až na dvacetinásobek toho, co je přirozené. Kráva musí vyprodukovat 30 - 60 litrů mateřského mléka denně. V roce 1989 to bylo 11 litrů, v roce 2012 už 21 litrů. Přirozená produkce je pouze 5 - 6 litrů denně. Organismus krávy tak vynakládá veškerou energii na tvorbu mléka na úkor zdraví.

Realita - kráva ve velkochovu
Realita - kráva ve velkochovu

Maso krav obsahuje v průměru 14x více pesticidů než rostlinné potraviny. Mléčné produkty pak 5,5x více. Hlavní rozdíl mezi BIO chovem a průmyslovým velkochovem je tak spíše v tom, že krávy mají větší životní prostor. Zbytek je prakticky srovnatelný s velkochovem.

 

Mléko je nezdravé

O (ne)vhodnosti mléčných produktů (mléko, sýry, jogurty, atd.) už byly napsány tisíce článků. Další tisíce tvrdí opak. Je to logické, mlékárenský a masný průmysl je těžký byznys. Točí se v něm obrovské peníze. Studie o nevhodnosti mléčných výrobků se však shodují na tom, že člověk nemá žádnou potřebu mateřského mléka v dospělosti. Ve skutečnosti většina lidí trpí v nějaké míře alergií na laktózu. Nejsme na pití mateřského mléka stavěni.

Mléko ubírá vápník z kostí a způsobuje osteoporózu a kornatění tepen. Ano, všichni víme, že mléko obsahuje spoustu vápníku. Ale trošku jiný druh vápníku, než jaký potřebujeme. Mléko krávy vytváří v našem těle kyselé prostředí. S tím se organismus vyrovnává právě tak, že odebírá vápník z kostí, aby uživil tepny a klouby. Proto lidé, kteří pijí nejvíce mléka, trpí nejvíce osteoporózou, srdečními a kožními nemocemi. Procesy při zpracování mléka - bělení, homogenizace a pasterizace - ničí enzym fosfatázy, která je nezbytná pro vstřebávání vápníku z mléčných výrobků. Národy, které nekonzumují mléko, mají nejzdravější kosti.

V reklamách často slyšíme, že mléko je nutné, protože obsahuje množství prospěšných látek, hlavně vápník a protein. Ve skutečnosti ale obsahuje pouze 3 % bílkoviny (pro představu - obilí 10 %, luštěniny až 25 %, výrobky ze sojových bobů až 50 %). Navíc protein z kravského mléka, kazein, je těžko rozložitelný a v žaludku tvoří obtížně stravitelnou sraženinu. U vápníku je to podobné - kapustové listy obsahují dvojnásobek, sezamová semínka jedenáctinásobek a mořská zelenina wakame a hijiki přes třináctinásobek vápníku než mléko. Vyrovnaná strava z celozrnných obilnin, luštěnin, zeleniny a semen poskytuje mnohem více bílkovin i vápníku, nemluvě o dalších látkách. Prospěšné látky obsažené v mléku lze jednoduše nahradit z jiných potravin.

Mléko, sýr, jogurty a mléčné výrobky přímo souvisí s obezitou, diabetem, srdečními a kožními chorobami a některými druhy rakoviny.

Systematické klamání spotřebitelů

Představujeme vám našeho oblíbeného dodavatele, Marušku z Beskyd.
Maruška má nejraději čerstvý jetel, býka Honzíka a denně nadojí úctyhodných 32 litrů prvotřídního mléka.

Reklama na mléko
Toto je zcela autentický, neupravený reklamní text a fotka mlékárny Kunín.

Mlékárna Kunín použila fotografii ze švýcarské fotobanky, protože realita se do reklamy nehodí. Ve skutečnosti dojnice stráví celý život v hale, čerstvý jetel nikdy neochutná a co se týče býka Honzíka, bude v kontaktu pouze s jeho spermatem během každoročního umělého oplodnění. Každé své mládě uvidí jen v den porodu a pak jí bude násilím odebráno. Širé nebe spatří pouze při transportu na jatka. Nepřipomíná vám to něco?

Reklama (Mlékárna Hlinsko) vs. realita
Na prvním obrázku je ukázka z reklamy na mléko Tatra od Mlékárny Hlinsko, na druhém realita běžného chovu krav.

Člověk je jediný tvor na světě, který pije mateřské mléko v dospělosti a zároveň jediný tvor konzumující mateřské mléko jiných živočichů. Dospělý člověk nemá vůbec žádnou nutriční potřebu pro konzumaci mateřského mléka. Jediný, kdo z něj má užitek, je mlékárenský a masný průmysl. Mimochodem krávy ve velkochovech vyprodukují 30 % veškerého metanu na zeměkouli, spotřebují gigantické množství krmiva (místo kterého lze vypěstovat jídlo pro velkou část hladovějící populace v chudých zemích) a tento průmysl významně znečišťuje vodní zdroje, přispívá k likvidaci deštných pralesů a vytváří více emisí než celý dopravní sektor. Udělejte něco pro sebe, ovzduší i přírodu a nekupujte mléčné produkty.

Odkazy k tématu

Komentáře pod článkem jsou deaktivovány z důvodu opakovaného osobního napadání mezi diskutujícími a kvůli agresivní propagandě mlékárenského průmyslu.

Jak se stravujete?
777 / 45 %
414 / 24 %
434 / 25 %
61 / 4 %
48 / 3 %
Celkem hlasů: 1734
Vytisknout stránku Vytisknout stránkuMichal Škrabálek, 15. 1. 2015, 07:57, zobrazeno 53076x, dnes 4x
3.6 67Hodnocení