Život a smrt kuřat

Narození

Kuřata se rodí v kovové líhni natěsno obklopena desítkami dalších kuřat a desítkami tisíc jiných kuřat v regálech všude okolo. Svůj první den života nejsou schopna vidět sluneční světlo ani cítit pevnou zem pod nohama. Otevřou oči do tmy, hluku a nekonečného strachu a stresu.

Druhý den svého života jsou kuřata hozena na dopravníkový pás, kde je stroj seřadí do procesu výběru. Ne jako zvířata, ale jako obyčejné zboží jsou nešetrně tříděna do dalších dvou pásů - svlášť samci, zvlášť samice. Každý z těchto pásů vede na smrt - jeden na poměrně rychlou, druhý na dlouhou a o to bolestnější.

Samečci jsou odsouzeni k smrti do 48 hodin od narození. Vyhazují se do popelnice jako kus odpadku. Jiní jsou natlačeni do plastových sáčků, které se následně uzavřou, aby se zvířata udusila. Je to velmi levné řešení. Často však kuřata tento proces přežijí a umírají později jako nepotřebný odpad. Velkochovy totiž nemají pro samečky žádné využití, protože nemohou snášet vejce. Bez toho jsou pro farmu nerentabilní a nevyplatí se je dále udržovat naživu. Jsou vybíjeni pro nepotřebnost.

Samičky čeká horší osud, i když považovat cokoliv za horší než smrt je smutný paradox. Budoucím slepicím je nešetrně odříznut kus zobáku. Kuřata totiž ve stísněném a extrémně stresujícím prostředí klovou do okolních zvířat. Uřezáním špičky zobáku a zabráněním přístupu světla tomu lze zamezit. Místo aby jim masokombináty poskytly větší prostor a světlo, řeší to tímto nehumánním způsobem. Je to levnější. Ačkoliv se zobáky kuřat zdají tvrdé, ve skutečnosti jsou velmi citlivé. Kuřata je používají, jako lidé používají své ruce. Je to jejich nástroj pro komunikaci se světem. Tím, že jim tuto schopnost upřeme, vezmeme jim zároveň schopnost komunikovat s okolím. Bolest způsobená odstraněním zobáku je dlouhodobá, zmrzačená kuřata méně jí a několik týdnů ztrácejí hmotnost.

Kuřata, která tohle všechno přežijí, však čeká pouze utrpení.

---

Život v utrpení

Mladé slepice (budoucí nosnice) rostou velmi rychle. Skupiny minimálně šesti zvířat se násilím nacpou do klece o velikosti kartonové krabice. Jsou drženy v temnu, aby byly ve stísněném stresujícím prostředí méně agresivní. V této fázi s nimi lidé a stroje zacházejí stejně krutě a bez soucitu. Neexistují žádné zákony, které by je před tímto trýzněním uchránily. Kuřata jsou tak společně s rybami nejzneužívanější a nejvíce mučená zvířata v masném průmyslu.

Obrovské řady kuřat nacpaných ve stísněných klecích bez možnosti přirozeného pohybu zaplňují obří sklady. Okradena o život, aniž by byla schopna někdy alespoň roztáhnout křídla. Mnohé ze slepic umírají vyčerpáním a stresem. Takto jsou drženy, dokud jejich produktivta neklesne. Pak je čekají jatka, aby se z nich stala přísada do polévek či součást podřadných potravin, protože jejich těla jsou tak zničená, že je maso suché a téměř bezcenné.

Kuřata dospějí do věku, kdy je průmysl nazývá jako brojleři. Jsou to slepice, ze kterých vznikají kuřecí prsa, kuřecí křídla, apod. Jsou usmrcena po 45 dnech vykrmování. Přirozená délka života slepic je 7 let.

Během této doby narostou do zcela nepřirozených až morbidních rozměrů. Kuřata vyrostou během šesti týdnů do velikosti, že mnohé z nich mohou sotva chodit nebo stát pod vahou svých nepřirozeně velkých těl. Mnoho zemědělců pozná, že jejich kuřata dosáhla ziskové velikosti, když zvířata začnou ve větším počtu umírat na srdeční selhání ze stresu a extrémního umělého růstu.

---

Smrt

Kuřata jsou nacpána do nákladních aut a odvezena na porážku. Zaměstnanci těchto továren je hrubě a bez citu přenášejí za nohy, křídla a krky a doslova je vhazují do kovových klecí po okraj naplněných jinými kuřaty. Mnoho slepic takové zacházení a následný transport nepřežije. To je začátek konce i pro ty "štastné", kteří přežili nepřetržité kruté zacházení po celý svůj předchozí život.

Na jatkách se kuřata věší za nohy nad pásem, podruhé ve svém životě, tentokrát však jen s jednou cestou ven. Nejprve se ponoří do elektrické lázně, která je určená k omráčení a ochrnutí zvířat. Tato koupel nijak nesnižuje bolest, kterou kuřata cítí. Pouze je to znehybní, aby byla snadněji usmrcena. Bohužel ne každé kuře je dostatečně omráčeno buď proto, že mine elektrickou vanu, nebo ránu elektrickým proudem vydrží (proud bývá záměrně slabý, aby se ušetřily náklady). To znamená, že mnoho kuřat se dostane do další fáze při plném vědomí a čeká je mnohem děsivější smrt než ostatní.

Takto kuřata putují přes rotující lopatky určené k proříznutí hrdla, aby zvířata vykrvácela. Avšak mnoho kuřat (zejmena ta, která nebyla dostatečně omráčena) minou čepel nože nebo jim nůž prořízne jinou část těla a utrpení se ještě zhoršuje. Ani řez přes krk však nezabije zvíře hned. Obvykle žijí ještě okolo půl minuty i déle, a celou tuto dobu cítí bolest.

V další fási jsou kuřata vhozena do vařící vody, aby bylo odděleno peří. Tento proces je konečná pro všechna zbylá kuřata, žádné nepřežije. Některá jsou však v nesnesitelných bolestech uvařena zaživa.

Jejich těla jsou pak vykuchána, vyčištěna a naporcována.

Hotový produkt nevykazuje absolutně žádnou podobnost s hrůzami podílejícími se na jeho získání. Spotřebitelé si neuvědomují, že kupují zvíře, které bylo kdysi naživu. Nezajímají se o bolest a mučení tvorů, kteří trpí pro uspokojení lidské chuti po mase. Od okamžiku narození kuřat v kovových klecích uprostřed velkých tmavých místností jsou mučena a zneužívána pro nesmyslné chuťové potěšení člověka. Ten ve své sobeckosti, chamtivosti a pocitu nadřazenosti stojí na vrcholu potravního řetězce, neuvědumujíc si svou zodpovědnost za živé bytosti, se kterými sdílí tuto planetu.

Měli bychom je ochraňovat, ne zneužívat. Skutečná síla totiž nespočívá ve schopnosti působit bolest, ale ochraňovat slabší. Pokud na to máte žaludek, můžete se podívat, co přesně se děje pro pár lidských okamžiků radosti z dobré chuti.

Než budete sdílet tento článek, zamyslete se, zda sdílením chcete pouze šokovat své přátele, nebo to myslíte vážně a jste ochotni udělat něco pro to, aby se tato zvěřstva neděla. Existují způsoby, jak potěšit chuťové buňky bez toho, abychom museli způsobovat tolik utrpení. Vzdělávejte se. Třeba tak jako mnoho jiných zjistíte, že změna k lepšímu je překvapivě snadná. A kde není poptávka, není ani nabídka.

Pokud pro vás článek není dostatečně popisný, podívejte se na tuto animovanou verzi.

Text byl původně publikován na serveru VeganRabbit. Se svolením přeložil, upravil a doplnil Michal Škrabálek.

Komentáře pod článkem jsou deaktivovány z důvodu opakovaného osobního napadání mezi diskutujícími a kvůli agresivní propagandě českého zemědělského průmyslu.