Skullmonkeys - nejlepší plošinovka všech dob

Plošinovky jako herní žánr jsou už roky mrtvé. Sice se občas objeví smrtelný záškub (v poslední době např. vynikající Rayman Origins), ale to je jen agónie. Milovníkům hopsaček tak nezbývá nic jiného, než seance se starými konzolemi, jako je Sega Mega Drive (1988 - 1997), Super Nintendo (1990 - 2003), Game Boy (1989 - 2003) nebo úspěšná Sony Playstation (1994 - 2000). Pro tyto hračky totiž vznikly ty nejlepší plošinovky všech dob. Ty nejznámější si můžete připomenout v bočním sloupci. V tomto článku se budu věnovat plošinovce s velkým P, královně všech hopsaček, Skullmonkeys.

Plastelínová paráda

Hra Skullmonkeys vyšla v roce 1998. Je to klasická skákačka, kterou od početné konkurence odlišovalo mimo jiné také unikátní zpracování. Celý herní svět je totiž z opravdové plastelíny. Prostředí včetně postaviček ručně vymodeloval Doug TenNapel, tvůrce komixů a filmový animátor. Spotřeboval na to 3,5 tuny plastelíny. Celý herní svět i postavy jsou jako živé. Vydržíte se dlouhé minuty s otevřenou pusou dívat na tu plastelínovou nádheru. A co teprve video sekvence, kterými jsou proloženy jednotlivé úrovně hry. Cílem každého levelu je dostat se z bodu A do bodu B, v čemž vám brání nesčetně (pro)pastí a zákeřných nepřátel. Nepřátel, kteří jsou stejně nebezpeční jako k smíchu. Mezi tím sbíráte různé bonusové předměty, jenž ulehčují hraní, zvyšují počet životů nebo otevírají bonusové levely.

Skullmonkeys je nepřímé pokračování PC adventury Neverhood z roku 1996, jejíž zpracování má na svědomí také Doug TenNapel. Neverhood získal mnoho ocenění za tuny úžasných nápadů, plný hrnec libového humoru a fantastický soundtrack. Hra se bohužel příliš dobře neprodávala, protože byla poměrně náročná. Skullmonkeys to měly napravit. Místo logických hádanek se tak autoři zaměřili na "jednoduché" hopsání v přenádherném plastelínovém prostředí. Jenže ouha, prodejnost nebyla o moc lepší. Důvodem byla šílená obtížnost, kterou spousta hráčů zkrátka nepřekousla. Sám jsem Skullmonkeys po vydání hry několikrát dohrál a pokusil se o to znovu po deseti letech, kdy jsem si ji pořídil znovu na eBay. Buď tak stárnu nebo díky novým hrám lenivím, ale už nejsem schopen se dostat ani přes čtvrtý level. Skullmonkeys není pro každého.

Humor, který vám potrhá plíce

Skullmonkeys i Neverhood jsou nacpané k prasknutí neuvěřitelným humorem. U žádné jiné hry se tolik nenasmějete. Začíná to už v hlavním menu a pokračuje napříč celou hrou. Když necháte hlavního hrdinu, jmenuje se Klaymen, chvíli postávat, začne dělat šílené skopičiny (to by mě zajímalo, z čeho vzniklo tohle slovo). Vytahuje si z oka červy, které pak mlaskajíc pojídá. Utrhne si hlavu a následně s ní diskutuje (že to nejde? Evidentně jste nehráli Skullmonkeys). Klaymen prdí, krká, hýká deseti hlasy, žongluje se svými údy.

Úrovně hry jsou proloženy fantastickými filmovými animacemi, u kterých se budete smíchy válet po zemi. Například když Klaymen sežere bramboru s nápisem "Nejez mě", která mu mimochodem odněkud vletí přímo do obličeje. Nebo když narazíte na jednoho z hlavních nepřátel, jenž je zpracován jako obří digitalizovaná hlava jednoho z programátorů hry. Tvůrci téhle hry byli pěkně křáplí. Mimochodem i řadoví nepřátelé jsou úžasní. Například jeden z nich je zpracován jako parodie na pořekadlo "vyblít se z podoby" - periodicky zvrací a vyskakuje u toho z vlastní kůže. Do toho sbíráte všemožné bonusy typu automaticky naváděný sebevražený holub nebo atomová bomba se steroidy, příp. obranný rotující křeček.

Bavit se budete doslova od začátku do konce. V Neverhoodu se například dostanete do chodby sestávající z desítek místností, ve kterých nic není. Žádní nepřátelé, žádné překážky, jen další a další prázdné místnosti s popsanými zdmi (na kterých je mimochodem celá historie Neverhoodu). Když se asi po deseti minutách (!!!) nekonečného monotónního ťapkání (animace chůze Klaymena je také pohled za všechny prachy) dostanete na konec, upozorní vás cedule, že musíte jít celou tu štreku zase zpět. Nebo narazíte na díru, u které stojí značka Neskákej tam! Neexistuje hráč, který by uposlechl. Samozřejmě následovala smrt, Klaymen se efektně dírou propadl do volného vesmíru. Prča 24/7.

Nejlepší herní soundtrack všech dob

Tak ocenil herní muziku Skullmonkeys oficiální Playstation magazín a nelze než souhlasit. Hudbu pro Skullmonkeys i Neverhood složil talentovaný šílenec Terry Scott Taylor. Jednotlivé skladby obsahují minimum slov, zato jsou plné všemožných skřeků, blafkání, prdění, jódlování a hulákání v deseti tóninách. Hudebníci se při komponování jednotlivých skladeb museli neuvěřitelně bavit, protože výsledek je prostě fenomenální. Jednu ze skladeb Neverhoodu jsem nechal hrát na vlastní svatbě místo obvyklé svatební melodie při průvodu k oltáři. Oddávající čuměl jak puk. Ve Skullmonkeys jsou rozesety bonusové levely, v nichž hraje na pozadí skladba, jejíž hlavním refrénem je zpěv s textem Here's a little bonus room (doporučuji poslechnout celé, song je plný narážek na počítačové hry a život hráče). Už jen samotný soundtrack zkrátka stojí za to.

Kompletní dvouhodinový Neverhood soundtrack

Příběhové animace

Jednotlivé úrovně hry Skullmonkeys propojují úžasně vtipné filmové sekvence, které by vydaly na celovečerní film. Na některé z nich se můžete rovnou podívat. A znovu. A znovu.

Smutné prodeje

Skullmonkeys se prodaly pouhých 130 000 kopií, což je na hru pro Playstation zoufale málo. Díky tomu už nevzniklo žádné další pokračování. A Neverhood na tom nebyl o nic lépe - během patnácti let se prodalo ušmudlaných 42 000 kopií. Pro představu, dnešní hry prodají i několik milionů kopií během prvního týdne. To činí ze Skullmonkeys i Neverhoodu nejpodceňovanější hry všech dob.

Pokud znáte někoho, kdo vlastní originálku Neverhood, prosím dejte vědět, jsem ochoten za ni zaplatit poměrně vysokou sumu. Totéž platí pro hry Klonoa, Tombi 2 a Castlevania pro PS1.

Máte-li doma jakýkoliv Playstation, sežeňte si Skullmonkeys, protože nic takového už nikdy, opravdu nikdy neuvidíte. Žánr plošinovek definitivně vyhynul před patnácti lety a bezmocně ustoupil moderním 3D střílečkám, které vznikají v neuvěřitelné kadenci jako přes kopírák. V bočním sloupci této stránky pak naleznete podobné hry stejného žánru a v podobné kvalitě jako Skullmonkeys.