Buddhismus a jeho tajemství

Vytisknout stránku Vytisknout stránkuMichal Škrabálek, 28. červen 2012

Buddhismus a jeho tajemství

Co má společného Steve Jobs, Tina Turner a Steven Seagal? Jaké je společné tajemství úspěchu známého svalovce, zpěvačky a počítačového génia? Podívejte se na málo známá fakta o způsobu života úspěšných lidí, kteří se zbavili závislosti na tom, po čem většina z nás touží.

Buddhismus není náboženství

Ve skutečnosti je Buddhismus způsob života, mravní a ideová forma, věda ducha, filosofický postoj. Buddha, zakladatel a hlavní představitel Buddhismu, se nikdy neodvolával na jakéhokoliv Boha nebo jinou autoritu tak, jako je zvykem u tradičních náboženství. Buddhisté tyto myšlenky naopak odmítají. Jsou to ateisté.

Lidské hodnoty nebo to, zda je člověk "dobrý", nemají s náboženstvím nic společného. Vůbec. Šťastný život lze prožít i bez náboženství, což církve pochopitelně neříkají. Buddha zásadně odmítl kastovní systém a prosazoval rovnost všech bytostí. Bez bohů, kněží a jiných autorit.

Tolerance jako základ štěstí

Buddhismus tedy narozdíl od náboženství nijak nepotlačuje individualitu člověka, nevytváří cíleně věřící a zachází až tak daleko, že nechává člověku prostor pro jeho vlastní způsob víry. V Buddhismu existuje spousta technik, z nichž ty nejkrajnější by mohly být označovány až jako zneuctívání. Každý si v něm najde a může vzít, co potřebuje. To je mezi náboženstvími něco nevídaného. Buddhisté nejsou nuceni chodit do kostela, modlit se, platit příspěvky nebo dělat věci, se kterými se neztotožňují.

Buddhismus - Nepál

Rovnost všech bytostí

Buddhisté zásadně odmítají jakoukoliv formu ubližování živým tvorům. Počínaje přímým zabíjením přes omezování svobody až po přesvědčení, že jíst maso v podstatě znamená podílet se na zbytečné smrti bezbranného zvířete. Je to logické. Člověk jako prokazatelně přirozený býložravec nemusí zabíjet jakékoliv živé tvory proto, aby přežil. A jiný důvod pro zabíjení neexistuje. Typickým znakem Buddhismu je tedy na prvním místě soucit, etika, nesobeckost a starotlivost o blaho všech bytostí.

Proč buddhisté nejedí maso, když je přirozeností života, že vyžaduje jiné životy, aby přetrval? Je to osobní volba. Každý se musí rozhodnout, jak daleko půjde a jak nízko v potravním řetězci bude chtít zůstat. Čím níže se v něm člověk nachází, tím méně života musí brát, aby udržel ten svůj. Také tím spotřebuje méně zdrojů a nechává je pro druhé.

Buddha zdůrazňoval, že moudrost (intelekt a logické myšlení) by mělo být vyvážené se soucitem. To vede k duchovnímu rozvoji bez nutnosti omezení materiálního pokroku, na kterém je lidstvo závislé. Pokud budeme příliš upřednostňovat intelekt, svět se nikdy nezbaví problémů, ve kterých se utápí. Těmi jsou sobeckost a materialismus, které vedou k válkám, drancování planety a žití na dluh a úkor druhých. Pokud naopak budeme intelekt zcela ignorovat (tedy žít plně srdcem a instinktem), stanou se z nás v podstatě zvířata.

Buddhismus - Nepál

Duše vs. materialismus

Buddhisté cíleně potlačují materialismus, a to až do téměř neuctivé formy. Například těla mrtvých pro ně nemají žádnou hodnotu. V Himalájích, kde je nedostatek stromů pro využití na obřady, jsou těla mrtvých naporcována a hozena supům. Jakmile zvířata oberou maso, tibetští mniši zbylé kosti nadrtí a opět ponechají přírodě. Z mrtvého těla tak nezůstane nic. Materiální věci ani samotné tělo nemá pro buddhisty žádnou hodnotu. To někomu může připadat zvrhlé, jiným naopak sympatické.

Jedna z myšlenek Buddhismu říká, že pokud toužíme po něčem, co není naše, s největší pravděpodobností to nepotřebujeme.

Utrpení jako nutnost

Velkou část Buddhova učení obsahuje nauka o utrpení. To však nehraje v Buddhismu roli nějakých muk, očištění, vykoupení nebo trestů za hříchy, jak se na něj dívají například křesťané. Buddhismus chápe utrpení jako nutnou cestu a součást života. Bez utrpení nelze dosáhnout pokroku a postupu vpřed, má spíš roli tlaku popohánějícího nás za poznáním. Utrpení není žádným trestem za naše provinění. Velmi zjednodušeně lze Buddhův pohled na utrpení shrnout známou myšlenkou "všechno zlé je k něčemu dobré".

Když se totiž zamyslíme nad neštěstím, které nás v životě potkalo, zjistíme, že bez těchto špatných událostí by se nám nepřihodila spousta těch pozitivních, mnohdy zcela zásadních pro náš život. Zkrátka bez utrpení bychom nikdy nedosáhli štěstí, mimo jiné proto, že pocítit štěstí můžeme pouze srovnáním s prožitým utrpením.

Na utrpení se Buddhismus divá i naopak. Například radost z nového auta. Toto materialistické štěstí totiž obsahuje počátek dalšího utrpení. Krátká radost z krásné nové věci časem vymizí. Člověk se nemůže radovat z věci delší dobu, radost vždy omrzí. Naopak se začnou objevovat problémy, auto může někdo poškodit, ukrást, máme strach z havárie či závisti druhých. Člověk tak časem zjišťuje, že čím více hmotných statků má, tím méně je šťastný.


5 zásad Buddhismu

Podobně jako v náboženstvích jsou i součástí Buddhismu zásady, které buddhisté považují za nutné pro šťastný život. Těchto pravidel je záměrně naprosté minimum, pouze pět, a všechna spolu úzce souvisí.

  1. Nezabíjet a nezraňovat živé bytosti
  2. Nepřivlastňovat si věci, které nejsou dávány (nekrást)
  3. Nezneužívat sexuální energii k negativní manipulaci a nenechat se sexuálně ovládat
  4. Vyhnout se zraňujícím řečem, vulgarismům, lžím a pomluvám
  5. Nezneužívat opojné prostředky (drogy, alkohol, cigarety...)

Tato buddhistická pravidla mají dvojí logiku. Společenskou a morální. Jejich dodržování zajišťuje co nejjednodušší fungování lidské společnosti a součinnosti všech lidí. Zároveň také slouží jako obrana před zahlcením mysli a neschopností dalšího rozvoje. Lež, vulgarismy, nepoctivost, násilí a omamné látky totiž zahlcují mysl člověka do takové míry, že není schopen se dále vyvíjet.

Buddhova pravidla však nejsou předpisy, které nám něco přikazují nebo zakazují. Jsou to ukazatele, jenž nám pomáhají uvědomit si, čeho chceme dosáhnout. Odrážejí náš záměr a naše chování. Dodržování Buddhových předpisů tak člověka neomezuje o nic víc, než jejich nedodržování. Místo omezování osvobozují.

Zároveň Buddhismus upozorňuje na nesprávný způsob obživy, která zabraňuje štěstí člověka i prosperitě ostatních lidí. Správné živobytí zahrnuje taková povolání, která neškodí druhým bytostem. Zapovězeno je obchodovat se zbraněmi, živými tvory, masem, lihovinami a jedy.

Přijetím pěti pravidel se z člověka stává buddhista. Přitom to neznamená, že se vzdává příslušnosti k jinému náboženství nebo etnické skupině. Může nadále zůstat křesťanem nebo kýmkoliv jiným. Třeba katolickým Buddhou.

Vytisknout stránku Vytisknout stránkuMichal Škrabálek, 28. červen 2012, zobrazeno 28134x, dnes 1x
Hodnocení4.8 (52)

Články > Názory > Související

ZOO jako špinavý byznysZOO jako špinavý byznys
Téměř každé dítě vyrůstá se vzpomínkami na návštěvy ZOO se svou rodinou. Zoologické zahrady přece pomáhají s ochranou...
Za oponou velkochovů kravZa oponou velkochovů krav
Za zdmi mlékárenského průmyslu se dějí věci, o kterých většina lidí nemá ani tušení. Reklamy neříkají, že mléko,...
Život a smrt kuřatŽivot a smrt kuřat
Takto vypadá cesta životem kuřat narozených ve farmách. Bez přikrášlení, jen chladná fakta, fotografie a videa...

3 charakteristiky Buddhovy filosofie

  1. Všechny jevy jsou pomíjivé
  2. Všechny jevy přináší utrpení
  3. Veškeré bytí je iluzorní jako sen

Buddha nabádal, abychom neusuzovali na základě víry nebo autority ostatních, ale abychom sami usuzovali, co je správné a co ne.


4 vznešené pravdy

  1. Vznešená pravda o utrpení
    Věci v životě jsou neuspokojivé a strastiplné, např. zrození, stárnutí, nemoc, smrt, bolest, nespokojenost, nepohodlí, odloučení či nedosažení přání.
  2. Vznešená pravda o vznikání utrpení
    Příčinou utrpení je žádostivost, spojená s rozkoší a lpěním na pomíjivých věcech
  3. Vznešená pravda o zaniknutí utrpení
    Utrpení je možné ukončit zničením a zaniknutím žádostivosti. Utrpení skončí, pokud žádostivost zcela opustíme.
  4. Vznešená pravda o stezce vedoucí k zaniknutí utrpení
    Tato pravda je o osmidílné stezce, která zahrnuje pochopení, cíl, mluvení, konání, životosprávu, úsilí, uvědomění a soustředění.

Buddha tvrdil, že první pravda by měla být pochopena, druhá opuštěna, třetí uskutečněna a čtvrtá rozvíjena.


Známí Buddhisté

  • Leonardo DiCaprio
  • Steven Seagal
  • Richard Gere
  • Herbie Hancock
  • Leonard Cohen
  • Tina Turner
  • Tiger Woods
  • Steve Jobs
  • Courtney Love
  • Sharon Stone

edit Přidat komentář

Komentáře (25)

#25
Nikol
0
27. červenec
Všechny vaše články, které jsem četla, jsou vážně skvěle napsané...
#24
Vladimír
0
26. červen, Vladimir.Dobrovolsky (at) seznam.cz
Jsem vážně nemocný a někdy mně bolí celé tělo... protože se léčím z rakoviny a boreliózy. Když se zbavím své touhy po tom, aby mi bylo zase dobře - prostě bude mi to už jedno... To pak samo přestane bolet? Myslím, že to není pravda. Ale jelikož je mi to už jedno, tak to sice bolí, ale vlastně už netrpím ... Takto je myšlena 3. vznešená pravda? To je taková tautologie, která je mi v životě úplně k ničemu... více
#23
Tomáš
-1
1. říjen 2016
Pěkné myšlenky, ale není to buddhismus. Ale chápu, proč se to tak prezentuje.
#22
Dst
0
25. červen 2016, jannovak (at) seznam.cz
Spíš čím víc je na hmotných statcích závislý než na tom jestli je má nebo ne
#21
Martin
+1
20. červen 2016, krakraa29 (at) seznam.cz
Proč se lidé chcete pořád njak označovat,? samá nejistota jen čtu,,,,to nestačí být Člověk? Ano Budhisté,Taoisté,Konfuciani,Křesťané,,,,,Člověče neumíš být ani Člověkem a snažíme se značkovat jenom abychom si trochu jistoty ponechali,co takhle myslet vlastní hlavou,srdcem si tvořit poměry k otázkám života i smrti,Chápu je to těší,,, nic pro zbabělce z návodem pro život v ruce,ústa se hýbou vědomí stojí, jako povýšená hora, ,,,,,,,,
#20
anonymní
-1
22. prosinec 2015
Můžu se zeptat? Jaké české svátky můžu slavit a které ne?
#19
Autorka z hor
0
9. prosinec 2015
Pozor, knihy Lobsanga Rampy nejsou pravdivé! Kdysi jsem taky četla Třetí oko a představovala si, jak tam melou ty kosti mrtvol... Přečtěte si raději knihu Kráva, která plakala a jiné příběhy o štěstí od Ajahna Brahma
#18
Kokina rockerka
0
14. říjen 2015, jindriska.dlouha@ seznam.cz
také zjišťuji , že jsem delší čas Budhismem laděná a díky za to s pokorou nekonečnou...
#17
anonymní
0
19. červenec 2015
Také zjišťuji, že dle této filosofie žiji už dlouho, aniž bych se nazývala buddhistkou...
#16
Michael
0
30. červen 2015, wzenzel (at) seznam.cz
Dobrý den chtěl bych se zeptat na 1. pravidlo a to konkrétně nezranovat ? Co když provozuju sport kde se využívá chrubé síli proti mému soupeři.
Odpověď: Michaeli, slyšel jste někdy o buddhistovi v boxerském ringu?

Další komentáře
CalmCube2 CMS
RSSGoogle PlusYouTubeVytisknout stránkuGoogle Play Music· Mapa stránek· Mobilní verze · © 1998 - 2017 Michal Škrabálek