Rozlišení: 800x500 px
Velikost: 15 kB
Fotoaparát: Minolta DiMAGE G500
Načítání dat...

Vnitřní hlas

Dark Art, 3. únor 2008, zobrazeno: 23668x, dnes: 1x
arrowdown Stáhnout obrázek
JPG, 800x500 px, 15 kB
Hodnocení0.0 (0)

edit Přidat komentář

Komentáře (11)

#11
Renda
0
9. říjen 2009, ataner-93 (at) centrum.cz
Dobrý den, moc obdivuji Vaše práce.At´už se jedná o hudbu, dark Art, fotografie,... Jsem velkým fanouškem Dark Artu,ale bohužel tady v České Republice, není moc rozšířen. Každému komu řeknu, že se o to zajímám, tak na mě vykulí své oči a ptá se mě s údivem co to je, a že to slyší po prvé. Je to škoda.Je to skvělé...umění. Jen tak dál. Hodně úspěchů a dalších skvělých děl.
#10
Rendula
+1
4. únor 2009
Kdyz človek zustane sám,vnitrni hlas si ho vzdycky najde a nenecha ho být,do hlavy se vám vkrádá doterná myslenka,která se schovavá v uličkach pameti, a kdyz se vynoři na povrch,udeři, a zacloni nam celičky svet...nekdy ho muzem poslouchat treba i cely den,kdyz nemame zrovna co na práci.Jen si dávejte majzla at z vnitrniho hlasnu nevznikne psychycky... blok,stav kdyz se nedokazete soustredit absolutne na nic...jen poslouchat ten pitomej hlas.. kterej vás pomalu a jiste privádi k šilenstvi. více
#9
Pavel Král
0
8. říjen 2008, realstav.pavel (at) seznam.cz
co mi umřel taťka mam pocit,že ho vnímám kolem sebe.Přád cítím jeho přítomnost,stále se otáčim za stínama,které ve finále neznamenají asi nic,nevim proč ti to píšu možná proto,protože vidíme věci stejně snažíme se jim přisoudit tu námi nejpříjemnější podobu.opravdu bych si přál aby muj vnitřní hlas měl tak jemnou podobu jako Tvá fotografie.
Odpověď: Lidé vidí a cítí jen to, co vidět a cítit chtějí. Svět je jenom zrcadlo.

#8
Zuzyzs
0
6. květen 2007, Zuzyzs (at) email.cz
je to nádherný..připadám si jako ta dívka na fotce..stále rozpolcebá..nebo to na mě alepson tak působí...)
#7
toulavá
0
14. březen 2007, hanicka2 (at) seznam.cz
jak tady to všechno pročítám... začíná mi to připadat jako dokonalá schoda náhod.......čím? to opravdu stále nevím, ale třeba na to časem příjdu. velkým pomocníkem k meditaci mohou být zrcadla, když jsou otevřená (jako kanál porudící energie), někdy to pomůže si utřídit myšlenky
Odpověď: Mnoho náhod nejsou až takové náhody. Kdo se dívá, pochopí to zpětně, kdo se nedívá, navždy vše nevysvětlitelné považuje za náhody. Odraz v zrcadle je také jiný, když ho pocákané vodou.

#6
Daniel Fér
0
25. leden 2007, Force.spider (at) seznam.cz
Jen k tomu někomu kdo přichází. Zná ho více lidí, často odvádí do jiného světa, vrací se a vždy jde o něco hlouběji. Nevede vlastně do světa, ale ze světa pryč. Přichází vždy znovu, má trpělivost, přichází tak dlouho dokud mu neuvěříš, pak se pokusí stát tebou...

Málokdy bývá dobrý (ve smyslu jako v pohádkách)... Ale ta možnost, i když... minimální, že dobrý je a to co nabízí...je...a málokdo se ho dokáže vzdát...vzdorovat...až je pozdě... ale i když je pozdě, je tu naděje, ale také jen po dobu tohoto života. Toto má být varování, i když vím že zbytečné. více
Odpověď: Je to motor i brzda, kterou nemůžeme sešlápnout. Když se nad tím vším člověk zamyslí, zjistí, že neovládá prakticky nic. Ač by do krve chtěl.

#5
LordBexr
0
24. leden 2007, vrkacek (at) seznam.cz
2Sandras - podle mě medituje spousta žen a nejen v lese. Odhodí mozek stranou a chovají se, jako by ho neměly. Nemají vůli a nechávají život plavat, však ono to nějak dopadne Mužíček se postará. Podle mě, když myšlenky zmizí, zmizí nejen inteligence, ale i osobnost člověka. Pokud nemá člověk v hlavě klid, nejspíš... je něco v nepořádku a měl by se tím naopak zabývat a ne to hodit stranou. Uklidnit se může, až problém vyřeší více
#4
anonymní
0
12. listopad 2006
omg gogo english but i love that pic
#3
danger
0
11. červenec 2006, danger.no1 (at) seznam.cz
Moc líbí. I zajímavé povídání okolo snímku.
#2
Darke
0
29. červen 2006, drake.12 (at) seznam.cz
Jo,jo...Meditace je zajímavá věc...Já tedy nikdy záměrně nemedituji-je to věc, která se u mne dostaví sama...Většinou se dostavuje v noci(tak v03:00-04:00 je ideální čas) po zcela obyčejném dni. Sedím před monitorem, nebo už se v posteli snažím najít cestu do říše snů, a najednou přijde. Něco v mé mysli se změní, a chvily mám povoleno nahlédnout do světa který... nikdy jindy nemám šanci vidět-světa groteskního,bizarního, strašidelného...a přesto krásného. Před očima se mi přehraje scéna kterou mohu dokonce i trochu ovlivnit. Nijak zásadně, ale přece jen...

Jedná se o scény které nikdy nebudu schopen popsat...Mohu třeba vidět osobu stojící ve frontě, pomalu postupující, která...Která co? Dál to prostě nejde-nejde slovy vysvětlit, co jsem viděl. Slova patři do tohoto světa, ne do toho, ve kterém se scéna odahrává...

Jindy se třeba pokoj v kterém se nacházím může začít měnit-třeba se podívám na zeď a vidím obraz. Obraz, který je celý černý. To, že je to obraz poznám nejen podle obrysu rámu, ale také to prostě cítím. Vím že se jedná o obraz když upřeně hledím do jeho středu který se, narozdíl od zbytku obrazu, zda být tak neuvěřitelně daleko... Zavřu oči a očekávám konec dnešní ''meditace''. V tom ale pocitim že něco se stane-něco...cokoliv.Bez přemýšlení uchopím svůj mobilní telefon(samsung Z-300), Který my v ruce najednou začne vybrovat. Dalibor volá...On neví že se momentálně nacházím ve Švédsku, a že tento hovor bude cokoliv, jen ne levný... Jak jsem mohl vědět ze my zavolá právě teď? Já jsem to nevěděl...neuvědomoval jsem si, že do ruky beru svůj mobil...Udělal jsem co jsem měl...Podle někoho kdo se ke mně z jiného světa snaží stále dostat...Někdo-třeba Vnitřní Hlas, který se my snaží ukázat pravý svět, nebo naopak mě od pravého světa odvléct co nejdál. Vnitřní Hlas-Pokřivený odraz mé duše...
více
Další komentáře
CalmCube2 CMS
RSSGoogle PlusYouTubeVytisknout stránkuGoogle Play Music· Mapa stránek· Mobilní verze · © 1998 - 2018 Michal Škrabálek